srpen 2019

Pá 2.8.

Tréninky v tomto létě jsou, kupodivu, hojně navštěvované. Počet hráčů prakticky neklesl pod 5. Nevím, jak to bylo minulé dva tréninky, byl jsem na dovolené, ale myslím, že to je stále nadstandartní trénování. I dnes nás bylo 7 a i 8.

Klasická sestava: Bříza, Luboš, Šedák, Šťéťa, Virus, Karel. Dorazil i Jarda "Antonín" Zápotocký - nechtěně se prý podíval z boku do zrcadla a dohnalo ho to až sem. A jako vždy pozdě přišel i Jindra.

Průběh byl bez jakýchkoliv zajímavostí, které by hodně vybočovali z nějakých již proběhlých. Akorát Bříza je omezený v pohybu. Při prvním pěkném úderu si hnul s již načatými zády z žebrácké stavby... tvárnice není pingpongová pálka.

Slyšíme od kiosku nějakou muziku a zpívá Ewa Farná - v zastoupení. Také vidíme nějakou silnější návštěvnici, jak se se snaží tancovat.

Jedeme rychle k Marečkovi. Já a Šťéťa kolmo.

HOSPODA:

Místa dost. Pár lidí, Venca s Krtkem, sedí venku. Zůstal tam i Luboš s Šedákem. Mareček stále drží na čepu Plzeň. Jedině dobře... správný směr. Šťéťa si dal tlačenku, kterou vychvaluje do nebes - nic novýho, ale položil zajímavou otázku: Kdo vynalezl tlačenku?

Takže...

-Zabijačku zná lidstvo od okamžiku, kdy pračlověk skolil prvního kance.

-Tlačenka je tradiční masný výrobek z vepřového, případně jiných druhů masa. Je tradičním produktem vyráběným při zabijačce a má podobu malých kousků masa, naložených v rosolu z rozvařených vazivových tkání. Obvykle se podává s cibulí, octem, případně s mletým pepřem; je oblíbeným malým jídlem k pivu.

-Historie:

K předchůdcům dnešní tlačenky patřil tzv. presvuřt; samotný název "tlačenka" se používá od počátku 20. století.

-Druhy:

Typickým druhem tlačenky je světlá, vyrobena z vepřových hlav (lze přidat i droby, srdce a jazyk) a ochucená čistou solí bez dusitanů. Slezská tlačenka je připravena z plecka a boku, kostky masa jsou menší, jako pojivo slouží vepřová játra s kůžemi a obsahuje různé druhy koření (zázvor, hřebíček, kmín, nové koření a osmaženou cibulku).

K dalším tradičním druhům patří domácí, selská, ovarová, šunková, játrová, tmavá, chalupářská nebo bůčková tlačenka. Mezi exotičtější druhy lze zařadit jemnou růžovou (z hovězího masa), berlínskou (se smaženými rohlíky marinovanými ve vepřové krvi) nebo divokou tlačenku (vyráběnou ze zvěřiny)

Tlačenka - lahodný šperk každé zabíjačky

Na lisovaný bílý či krevní bachor by se člověk ke stolu asi nehrnul. A jde o starou dobrou tlačenku. Původně se totiž plnila do vepřových žaludků (bachořinek) a po vychlazení lisovala deskou s těžkým kamenem. Název tlačenka se začal používat až počátkem 20. století.

_______________________________________________________________

Vyjímečně se nebavíme o pivu, ale o pivovarech. Kolik jich u nás vlastně je?

Trocha historie

I přes explozi minipivovarů jsme ještě nedosáhli stavu před 1. světovou válkou, kdy bylo v Čechách a na Moravě okolo 700 pivovarů jen v Praze 63 (viz kniha Stanislava Musila Sláva a zánik pražských pivovarů) a prakticky v každém menším městečku byl pivovar, ve větších dokonce několik, a to nepočítám pivovary klášterní a šlechtické. Pochopitelně, že kvalita kolísala, ale bylo to spíše z důvodů nestálé kvality surovin a obtížnosti udržet stálé technologické postupy v malých pivovarech s místními dodavateli. Dnes kvalita kolísá spíše z jiných důvodů.

Odhaduje se, že v České republice je otevřen jeden pivovar týdně.

Na přelomu loňského a letošního roku přitom došlo k zajímavé historické paralele. Počet minipivovarů dosáhl 390 a se započítáním velkých producentů je nyní v České republice v provozu 435 pivovarů. Aktuální počet pivovarů tak dosáhl úrovně kolem roku 1930 (období počínající hospodářské krize). Podle odborníků navíc není všem dnům konec.

"Před deseti lety jsem jako maximum pro celou republiku viděl nějakých 350 pivovarů, teď si však myslím, že je reálné se dostat za pár let na počty kolem roku 1900, kdy na našem území bývalo mezi 900 až tisícem pivovarů," řekl Deníku prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Zdroj: https://teplicky.denik.cz/podnikani/revoluce-pokracuje-v-cesku-uz-je-tolik-pivovaru-jako-byvalo-kolem-roku-1930-20180207.html

Seznam pivovarů v Česku

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_pivovar%C5%AF_v_%C4%8Cesku

__________________________________________________________

"Byli jsme v Holandsku a tam maj jenom Heineken," povídá trochu nasraně Šťéťa.

"Prosím tě, tam neuměj ani pořádně mluvit," přihřejvám si polívčičku.

"A na kole bych tam taky nejel... samá rovina," přidává se Karel. "Na jedno šlápnutí, půlka Holandska."

Karel byl nedávno v Budějicích a má poznatek z nového piva. Budvar 33 - 4,6% alkoholu - 11,6% stupňovitost - 33UBU hořkost. Točili ho rovnou z tanku a prý vynikající. Na základě zážitku z tankem navazuje další intresantní téma - staré hliníkové sudy a jejich narážení. Byly to vždycky dramatické chvilky plné napětí a očekávání. Bylo to sice trochu složitější než dnes, ale mělo to svoje neopakovatelný! kouzlo.

Trochu jsme se ponořili do hypotetických vod s otázkou: Jak by asi vypadal potomek Pesti? Byl by to kluk nebo ,nedej bože, holka? Mělo by to rádo rum nebo whisky? ... Ono není ale vůbec vyloučený, že někde jeho potomek běhá. A proto jsme učinil závěr: Jestli se někde objeví osoba, která hrozně chlastá rum a nic jí po něm není, je to Pesťovo dítě.