prosinec 2018

Pá 7.12.

Po nějakém čase se opět hlásím s novinkami okolo našeho Sulc teamu. Přestávka v informacích byla zaviněna mým nečekaným zraněním pravého lýtka a dlouhou rekonvalescencí.

Dnešní soustava hráčů:

Bříza

Luboš

Šeďák

Virus

Karel

Trénink nijak nevybočuje ze zaběhlých kolejí. Nezhoršujeme se, držíme si stabilní výkonnost. Před blížícím se turnajem by měla ale stoupat... tak snad bude.

Někdo ukrad kliku na vyndavání míčků z topení. Bříza ale briskně doma vyrobil, podle přesného výpočtu tvaru a funkčnosti, drátěnou lovičku.

Tréninkové zápasy dnes končí přesně v 20.00.

HOSPODA:

Máme světelný stůl - viditelnost na stupni č. 3 - dospělá bludička.

Navodili jsme téma : chřipka, rýma a hlavně léčba těchto těžkých mužských nemocí. Shodujeme se, že nejlepším lékem je rum.

Karel na sebe prozradil, že ještě nikdy neležel s angínou. S chřipkou prej už jo. Jelikož každý už angínu měl, vyprávíme mu tedy, jak to vypadá a co se při tom děje.

Chřipka je taky pěkný svinstvo. Hlavně hodně často mutuje, a tak je těžký najít tu správnou vakcínu.

"Nejlepší homeopatikum," říká Karel "je pivo. Podle druhu chřipky od 10° až k 19°."

_____________

Luboš si pochvaluje, že má dobrý sousedy.

K: " To víš soušedi jsou dobrý." (jeho sousedi jsou Šedovi pozn. pro neznalé)

- vzniká z toho zajímavá zkrácenina, když se někdo zeptá : Soušedi doma?

____________

Na sále maj sraz nohejbalisti - všichni; i ti kteří nikdy nohejbal neviděli. Zatím je tam klid. Stačí však půl hodiny a již slyšíme počáteční náladu. Silný hlas mladýho Pišty rezonuje sálem a rozechvívá nám sklenice. Jeho barového tónu - barytonu je škoda, ten by se měl nějak využít. Byl by to kvalitní ponocný.

Znenadání mi někdo začíná, dosti silně, masírovat trapézové svaly. Podle hlasu poznávám Wildu. "Kde mám šatní lístek?" Snažím se rychle přijít na to, proč to říká. Nevím.

Má nový sestřih - po stranách nic, nahoře pruh něčeho. Takový kartáč. Sympaťák na druhý pohled.

Další sympaťák Prasečkin, si sedl k nám ke stolu a ukazuje nám nový míchaný nemíchaný nápoj - plameňák. Myslím, že to byla vodka s griotkou. Je to jen jinak požívaná varianta nám známého pitíčka s názvem krvavý záda.

Nečekaná návštěva - Linda. U Nepila skončil večírek pro dámy a ještě se jí nechce domu. Dala si něco malého k pití, poseděla a šla... spát ... asi.

My ještě sedíme a dál debatujeme...

U výčepního pultu houstnou hosti a nečekaně z hloučku vypadli dva zaklíněni do sebe a evidentně se nemají rádi. Jeden z nich je Prasečkin a toho druhého neznáme. Sedíme, držíme si pivo a jsme posunováni i se stolem. Kočkování těch dvou pokračuje i při našem odchodu. Nevíme tedy, bohužel, jak to dopadlo.

Možná se to dozvíme na turnaji 29.12., když se dostaví Prasečkin.

Silvestrovský turnaj 29.12.2018

Úvodní vstup do herní arény přes výčep se trošičku opozdil. Velitel hospody se nemohl vykopat z domu. Šel jsem právě kolem, když se chystal, tak mně vzal jedním vrzem s sebou. Ohlas čekajících byl očekáván, tak jsem zareagoval první: "Tak vám ho vedu." "Martin mně zdržoval," omlouvá se Mareček. "Kdybych ho neprobudil, tak tady ještě není," nedal jsem se.

Pohár s podstavcem zůstal na stolečku pro kuřáky. "To tady necháme jako popelník? Nebo co s tím? ptám se. "Můžeš s tím dostat po palici." Vím, že je tu i Wilda. V kraťasech. Koukám na něj... "To nemáš nic teplejšího na sebe? Tys ještě nebyl od léta doma,co?

Souboj miniatur zatím 1 : 1.

Na sále je teploučko a sešlost čítá 14 sportsmanů.

Začíná nejbohatěji dotovaný turnaj všech hýskovských dob. Cenu dostane opravdu každý - bude se hrát za každou cenu. Výstavka výher vznikla na parapetu okna a trochu se to podobá tombole. Pivo už se točí a všichni jsou nažhaveni na zápasy. Proběhlo rozlosování dvojic:

1 Bříza - Luboš

2 Ozzy - Venca L.

3 Wilda - Vláďa

4 Radek - Jarda Z.

5 Šeda - Karel

6 Lukáš -Virus

7 Culda - Pavel K.

Je to tady.

Linová podlaha, na hřišti č. 2, zvlhla a opět je tu kluziště - lední pingpong. Je to rizikové hřiště, chtělo by to posypat popelem. Pomáhá dokořán otevřené okno.

1. kolo je úspěšně zakončeno a je tu občerstvení. Nová koncepce - svačina mezi koly. Teď hrajeme na třech stolech. Třetí stůl nemá síťku, za to má : šumavský sulc ( má tvar jako chléb komisárek), šumavský chléb, ocet, cibule.

Náhle zavládlo ticho a klid.

2. kolo začalo v 15.45 hod. Sulc table zůstal opuštěn.

Pohyby se o poznání zpomalily; teď se to ještě více podobá rekreačnímu stolnímu tenisu. Některé zápasy jsou ale tak dramatické a tak vyrovnané, že musí rozhodovat "sokolí oko". Naštěstí tady "sokolí smrad" není, tak se musíme domluvit jako dospělí a nehádat se jako malí smradi.

Všechno dopadlo dobře a 2. kolo skončilo v 17.20 hod.

Začínají konečné zápasy o medaile...Kolena se blíží ať se hraje co se hraje.

Ve finále zvítězila dvojice Ozzy + Venca Levora nad dvojicí Bříza + Luboš 3 : 1 .

Konečné pořadí:

1. Ozzy - Venca L.

2. Bříza - Luboš

3. Šeda - Karel

4. Lukáš - Virus

5. Radek - Jarda Z.

6. Culda - Pavel K.

7. Wilda - Vláďa

Turnaj zakončen v 18.47 hod., ceny rozdány a delikatesní šedova kolena přinesena. Nastává nejpříjemnější část dne - žranice. Urychleně se srazily stoly (jídelní) , přisunuly židle, nakrájel chleba, otevřely hořčice a křen ... jen trochu chyběly příbory z  pevnějšího materiálu a ubrousky - to aby byla taky nějaká ta negativa. Žerem, ani nepípáme.

Wilda odchází s výhrůžkou, že se vrátí a kouká soustředěně na mně. Nevím, jestli z těch (asi šesti) kolen na něj něco zbyde.

Hostina je v plném žracím proudu - každému chutná nebetyčně, je to ,dá se říct, mana nebeská. Mezi sousty se povídaj i různý , do nebe volající , hovadiny. Nejvíc nás s Karlem zaujalo vyprávění Pavla, jak všechno doma dělá a udělá. Vrtá nám trochu v hlavě, kdy to vlastně dělá, když není pořád doma?

Znovu se objevil Wilda. Kolena ještě má.

"Máš štěstí," křičím na něj "vedle mně je místo." Je na něm vidět, že je "šťastnej". Usadil se - pár keců bylo - nandal si masíčko a vypadá spokojeně. Začali jsme spolu praktikovat štafetový křen... - na svůj tácek si nandavám křen z pytlíku a on ho ode mne přebírá na svůj tácek. Jde nám to skvěle. Všichni už maj plné žaludky a v pekáči stále ještě zbývá dosti. To je SPZ - sulc poslední záchrany. Nálada je 1 A.

Postupně se ale začínají lidi vytrácet - někdo do výčepu, někdo domů, Kuřma Kuřmič (Wilda) a jeho parta na živé cigáro. Kdo přibyl, byl Láďa Karmazín. Zbytek kolen v pekáči vypadá pořád stejně, proto je občas prohrábnu, aby byla změna. Zůstalo nás pět.

Připotácela se Linda a vnesla trochu dost jinej vítr do naší debaty. Nějak se nám to rozklížilo. Nahodit nový směr se pokouší Culík. Má narozeniny, tak nás zásobuje zelenou a rumem. Ta Republica není vůbec špatný pití. Pár panáků kupodivu nezanechalo vážnější následky. Je to divný? Tady ne.

Sobota se přehoupla do neděle a něco po 1. hodině se definitivně rozcházíme.