leden 2019

Vložte svůj text...

Pá 11.1.

Druhý letošní trénink ( první byl i s odklízením stolu po turnaji ) byl mírně obohacen o nováčka, který umí hrát na hratelné úrovni a má perspektivu pravidelných tréninků - Luboše Štětku. Šťéťa není žádný ořezávátko ( i když je truhlář), což dokázal už dnes, kdy překvapil několika nepříjemnými a překvapivými údery.

Začátek tréninku byl poznamenán nepřítomností síťky a tím pádem i Břízy. Venku je sníh a dosti to klouže, tak se bojíme, jestli se někde nenatáh a neleží na cestě. Luboš s Šeďákem si tedy pinkají bez síťky a nemůžou si to vynachválit. Asi po 10- ti minutách jim skončila kratochvíle bez překážky ... Bříza je tu, a s tím válením po cestě jsme nebyli daleko od pravdy. Jen nedopadl.

Příjemné zjištění - nikdo nám neukrad vyběračku míčků. Možná, že si jí jen okopíroval a zase jí vrátil, ale je tady. Hned jsme ji několikrát použili. Zanedlouho přišel Karel a za dlouho ještě Jindra. Moc si nezahrál, ale aspoň splnil funkci řidiče.

Sestava:

Luboš,Šeďák,Virus,Bříza,Šťéťa,Karel,Jindra - v konci

Úroveň tréninku 2B ( x - údery, x - pohyb ). Cesta autem je dnes o něco těsnější. Ty vánoční svátky nám trošku přidali a ty zimní bundy ...

HOSPODA

Sídlíme pod ventilátorem a zasedací pořádek je narušen. Nikdo z nás nesedí , jak má.

"Vždycky sedím čelem do hospody," říká Karel "jsem z toho nevrlej." "Takhle vypadáš, když jsi nevrlej?" ptám se. "No." "To bych chtěl vidět, jak vypadáš vrlej."

Karel si vyměnil místo s Šeďákem. Hned vyypadá líp, když je vrlej.

Luboš s Marťasem si přes mně posílají misku s oříšky.Vyloženě jim vadím. Šťéťa je tady snad po 8 letech a kouká, co se tady změnilo. Nejvíc ho zaujala pípa. Zajímám se, jestli přijde Wilda. "Ten je v hasičárně," povídá Luboš. Aha. Potkal jsem profesorku od nás z ulice a nesla láhev vína. Šel jsem s ní až k hasičárně a tam mi zahnula. Tak to tam bude nějaká zajímavá akce. Dneska tedy žádnou masáž nedostanu. Kdybych vydržel do popůlnoci ... možná ...

Šťéťovi se líbí, že se tady nekouří ! Rád chodí s klukama ven. Při cestě ven chodí přechodovou chodbou, v které si zvykají na venkovní podmínky - zvykačka a zpět si zase odvykají - odvykačka ( Karlova terminologie).

Luboš nás znovu seznámil s autoauditem pokladny Sulcteamu. Jsme dosti v přebytku. Nastala otázka, jak nejlépe peníze investovat. S Karlem máme zajímavý nápad : pojedem do Plzně. Pendolinem. Z Prahy. Na Parkán. Tam mají i pokoje. Peníze budou v prdeli raz dva.

Hospoda je docela plná - i díky "B" týmu, který také dnes trénoval. Několik z nás jde docela brzo domů.

Úroveň hospodská: taktéž 2B ( x - množství piv, x - kecy).

Pá 18.1.

Schůzka u stolního tenisu je dnes v počtu 7 kusů : Bříza, Luboš, Šeďák, Šťéťa, Virus, Karel. Jindra radši chodí na sklonku tréninku; asi aby to nepřehnal s nasazením. Po africké anabázi musí pomalu.

Přinesl jsem ochutnat domácí rum. Luboš chce objednat větší množství, Jindra ho pochválil a po Karlovém koštu nezbylo nic. Je fakt dobrej - z tý moravy, v tomhle směru, přijde málokdy něco špatnýho.

Myslím, že dnes proběhl historicý okamžik: s Šeďákem se nám dvakrát podařilo otočit zápas. Ze stavu 4 : 9 a 4 : 10 na sulcový stav a následně dovést zápas do vítězství - machři!

Odvozovou sestavu dnes narušil Bříza, který se nakýbloval k Jindrovi do auta. Ne, že by to nějak zásadně vadilo, ale Šťéťa mně překvapil svým objemem. Trochu se mi hůř dýchalo. Asi to bylo tou zimní bundou.

Mám ohromnou chuť na tlačenku s cibulí - nejsem sám.

HOSPODA

Full Pub.

"Jako za starejch časů," říká Karel a spokojeně kývá hlavou.

Za dveřmi je stůl plnej mladejch - to je v pořádku. Je tu sokolí oko - to není v pořádku, ale co se dá dělat, a láduje se sekanou. Voní ohromně. Ta sekaná. Opět mi naskakuje chuť na tlačenku. Lubošovi a Šeďákovi taky. Karel nás varuje, že pak bude dlouho čekat na pivo. To není v pořádku, ale chtíč je silnější.

Probíráme úroveň proběhlého turnaje i tréninků. Shodli jsme se, že abychom se zlepšili, museli bysme sehnat kvalitního trenéra. Jediný, kdo přichází v úvahu je Marie Hrachová. Wilda má na ní číslo, tak ...

Ten se vzápětí ozval Lubošovi. Že už jede a že se na mně těší. Začíná mi bolet za krkem. I.P.Pavlov by měl radost, jak jeho podmíněný reflex funguje. Můj terapeut se blíží. Z Prahy - z brazilské restaurace, kde byli s klukama na výletě.

Tlačenka objednána a teď čekáme, co se stane.

Jelikož má tlačenka hodně blízko k sulcu ... dalo by se říct, že je jeho tužší sestra, napadlo nás, že by měl být, jako první pomoc, v sanitce. Jak pevný, tak tekutý - čerstvý. Veškeré nemoci a zranění vznikají z nedostatku sulcu!

Myslím, že už ho používá i americká NASA jako kosmickou stravu. Akorát mu říkají želé. Blbci.

Výletníci jsou tady. Tlačenka zatím nikde.

Na venkovním hajzlu někdo zadělal díru a dal na ní prkno. Můžeme tam surfovat.

Mezitím, co jsem surfoval, mi Wilda zabral místo, zabavil brýle a taky tácek... - jako v sudetech. Za trest jsem mu namasíroval ramena a krk. Odsunul jsem se na periferii a čekal, až se budu moct vrátit. Netrvalo dlouho a Wilda se zasek u pultu. Jsem zpět. Objevila se i tlačenka - blaho je tu.

Wilda si nechal natočit PETku, zmasíroval mi rameno do mrtva a odešel neznámo kam.

Luboš s Šeďákem taky mizí, tak tu sedíme ve třech + dva blbci vedle - nějaký Robert a Pepa sokol. Zjišťujeme, že nějaký Robert zná všechny možný písničky z rádia a nestydí se je Pepovi zpívat. Kromě písniček do něj hustí ještě jiný hovadiny. Pepa byl viditelně nesvůj a prohlásil o něm : ..." je to debil."

Pá 25.1.

Dnes se nám vytvořili 3 dvojice : Bříza - Luboš, Karel - Šeďák, Virus - Jindra. Praktikujeme tedy mini turnaj s velmi vyrovnanými zápasy. Karel hlásí ,na dnešní večer,  porušení pitného režimu, tak jedeme nahoru bez mačkání. Trochu jsme si to ale vzadu s Lubošem zkusili.

HOSPODA

Opět je přítomno dosti lidí, ale máme stůl borců. Bohužel, počáteční spokojenost nahradila následná nespokojenost - přisunovač pití se nám zasek. A nemáme dokonce všichni ani tácky ... - špatné znamení?

Vloudil se nápad : objednat a sníst kolena ve vagonu. Sice se tam kouří, ale kvůli tomu žrádlu by se to vydrželo. Nebo jiná možnost - nechat si je přivézt sem, k Marečkovi. Úplně nejlepší by bylo, kdyby je přivezla Lenka osobně. To by asi Jirka nevydejchal a možná by ho odvezli. Buď do nemocnice nebo do blázince. V každým případě by tady bylo zavřeno. Takže varianta A  je nejlepší.

Nenápadně se bavíme o bramborových plackách. Vedle mně totiž sedí Petr Šeda a ten je dost háklivej na dobré recepty a mohlo by se stát, že by je znenadání vyrobil. Je jedno ucho a nabádá nás k dalším gastronomickým nápadům.

Wilda přišel opět s dobrou náladou a má světlou chvilku poezie. Recituje básně podobné říkankám, které nikdo nezná. Ale má talent. Sedí vedle mně a vypadá to, že jsme mezi sebou tak oblíbení, že si ťukáme 2x za 10 vteřin - dvojťuk sympatie.

Na hajzlu zkoušel tvrdost nového betonu špičkou kecky - zkouška tvrdosti podle RockWila. Delší dobu neměl co pít, tak mi zabavil pivo. Zapírá. Dohodli jsme se alespoň na společném pití - vypadáme jak jednopivní bratři. S ním se to pivo pije samo.

Opět si zkouší moje brýle, i když ví, že uvidí všechno špatně. Luboš se nabídl, že Wildovi vyrobí jeho osobní brýle - nějakou trubku o průměru 50 mm sežene ... nebo jekl a sklíčka z baterky se taky najdou. Už teď je z toho vyvalenej.

Jeho největší slabina je Břízův digitální doutník - pokaždé se zakucká - k naší velké radosti. Nemůže na to přijít. Nevzdává se... vypadá to, že to zkouší i pít... - tudy cesta taky nevede.

Dnes jsme se dočetli v deníku Sport zajímavou novinku.