květen 2019
Pá 3.5.
Začal nám květen, ale teploty neopovídají tomuto období, tak se navrátily tepláky a mikiny. Trénink je sice hodně o pohybu, ale museli by jsme hrát obíhačku, aby to bylo k něčemu.; taktikou se člověk moc nezahřeje. A právě taktická hra byla dnes hojně používána, aniž by to bylo v plánu. Také bylo dnes hojně trefených rohů. Stolu. A jedna trefená klíční kost - Břízova.
Dnešní sešlost: Bříza, Luboš, Šedák, Virus, Karel, Ozzy, Jindra.
Stále nám vadí neposednost. Nemáme tady ani jednu židličku. Sebrali nám i stůl. Tohle zázemí je k pláči. Budeme muset , s uspořených peněz, koupit něco k sezení. Možná kempinkové vybavení by přicházelo v úvahu - při té příležitosti by jsme mohli založit turistický oddíl - batohy máme. Chodili by jsme prostě na pinčes, což i tak chodíme, takže by to byly dvě sportovní aktivity v jedné. Název by mohl být LENOCHOD. Možná bychom dostali i nějaký příspěvek ... na lenost.
Nahoru jedeme autem v plné, klasické sestavě.
HOSPODA
Je tu mírná návštěvnost. Rozkřiklo se, že do Nižbora přijede Prasečkin, tak se to tam asi stáhlo. Je tam kvalitní koncentrace norků. Možná to bylo vyhodnoceno jako rizikové střetnutí a maj pohotovost všechny ozbrojené složky. Horší je, že asi přijde Wildosaurus - bezcitný masér. Potřeboval bych trochu hokejových ramenních chráničů. Třeba ho přivedou bez známek masáže.
Stále nevíme, kdy se uskuteční gastronomický trénink u Bóny. Jistý nápad na meziakci má Karel: příští pátek začíná MS v hokeji a hrajeme se Švédskem. Tak by jsme, při té příležitosti, mohli udělat tlačenkovou hostinu - 2kg tlačenky, 1kg cibule, 0,5l octa a chléb. Nic finančně náročného avšak chuťově příjemného.
Divím se, že tlačenka a sulc ještě nejsou na jídelníčku michelinských kuchařů.
Obaváme se tří věcí: 1. aby bylo místo v hospodě
2. aby bylo dostatek tlačenky
3. aby nebyla tlačenka na kostičky, cibule na plátky, ocet v misce a chleba vcelku
První dva body jdou ovlivnit, ale ten třetí ne.
Místo si můžeme ohradit - jako že je tam rozkopaná podlaha, nebo můžeme vyslat hlídače, nebo si můžeme přinést stůl.
Tlačenka se dá objednat předem ( doufám), ale v jaké podobě ji budeme konzumovat ... to už je v rukách Marečka.
A je to tady. Předvojně přichází Prasečkin. V dobrém stavu. V tomto stavu, po chvíli zdvořilé konverzace, objednává jägemeistra. Nikdo není nadšen a Mareček už vůbec ne.
Wilda zatím nikde.
Chvilkama se bavíme i o stolním tenisu. Je zajímavé, že dnes už ho hrají i docela hezké holky. V době Marie Hrachový to tak nebylo. Hrála výborný pinčes, ale chlapi na ní určitě "nešli" ; asi o to ani nestála - sama nevěděla na čem je. Dalo by se říct, že byla vcelku hezký chlap.
Měla nestabilní orientaci.
Dneska jsou holky hezký, ale zase nehrajou na takový úrovni jako ona.
Špičková stolní tenistka by byla jedině naklonovaná Marie Hrachová.
No, možná jsem se trochu unáhlil v úsudku.
https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni/264249/nova-hrachova-devce-ze-sumavy-porazi-v-patnacti-letech-i-chlapy.html
Zdenka Blašková
Pá 10.5.
Přítomnost: Bříza, Virus, Luboš, Karel, Šťéťa, Jindra.
Opět vyrovnané a interesantní mače. Nevybočili jsme z ničeho - nic. Horší je, že nás nemá kdo odvézt do hospody. Šedák někde hrabe a Luboš musel odvézt Adélu na nádraží. Šlapeme tedy do "sýkoráku" pospolu a funíme jednohlasně. Mezitím si ale dokážeme i povídat. Ovšem věta, která normálně trvá 2 vteřiny se protahuje klidně na 2 minuty. To jsou ale takové malé extrémky.
HOSPODA
Samozřejmě plno. Je hokej a tak to má být. Díky Lubošovi, který šel rovnou držet fleky máme pěknou volnou řadu před výčepem. Přišli jsme akorát. Ovšem zatím sušíme hubu.
"Já mám hroznou žízeň," říkám Karlovi.
"Já mám takovou žízeň, že ani nemůžu mluvit," kontruje Karel.
"Slyšim," kývu hlavou.
No, bude to dneska asi trochu pomalejší přísun, ale to se dá pochopit. Atmosféra je vynikající. Jirka vytáhnul retro půlitry z úschovny na půdě. Některé jsou raritní kousky. Jeden, co koluje je snad nejlehčí v historii - je nám sympatický.
Hokej je zatím 1:2. Náhle mi Wilda vytrhnul zápisník a něco rázně maloval. Měl vidiny.
Jeho předpověď byla částečně správná. Musí to ještě zdokonalit. Skončilo to nakonec jinak, líp : ČR - ŠVÉDSKO 5 : 2
Nastává čas tlačenkový. Bylo načase; hlad se stupňuje. Trochu jsme Marečka zaskočili s objednávkou 30 kg. Zásoby asi nebudou takový, ale aby jsme se nedivili.
Heslo večera: Tlačenka je věčná a nikdy se neojí.
Slovo "neojí" jsem ještě neslyšel. Karel snad ví o čem mluví.
Jsme trochu zklamaní přístupem k objednávce. Měli jsme zato, že jsme si již objednali. S postoje (doslova) vrchního to tak ale nevypadá. Nervozita stoupá. Po několika minutách a mírném upozornění, se Jirka odebral do laboratoře. Je to na dobré cestě a třes rukou se uklidňuje.
Protialkoholní hospoda - nový druh léčebny, která se bude nacházet hned vedle pivovarů.
Konečně tu máme tlačenkové orgie. Plátky tlačenky mají výtečnou strukturu - jak od Picasa. Na to, že Bříza tlačenku moc nemusí ( což tak úplně nechápeme) si pochvaluje. Jedinej, kdo k ní potřebuje cibuli a ocet je Šťéťa. Pak jí ještě dojídáme nakrájenou na kostičky. Hlavně ať to nevidí Mareček nebo nám to příště fakt nakrájí komplet na lego. Bylo to občerstvení, které si musíme co nejdřív zopakovat.
Třeba zase v pátek, kdy hrajeme s Itálií.
Pá 17.5.
Velké překvapení nás čekalo v podobě dvou sedacích stolků. Stolky to ale nejsou a nejsou to ani sedačky neb lavičky. Co to tedy je?
"Napiš taburet," povídá Šťéťa. Takže taburet - východní a západní. Ale je to výborný ... botník k sezení. Alespoň něco. Luboš si hned na východním udělal výběrčí plac. Karel ho vyzkoušel posedem a ... vydržel. Vydržel váhu jednoho Krejčíka, a to je 110 kg.
Šedák přinesl, jako zajímavost, úplně novou starodávnou pálku. Zvukově hraje dobře, ale jinak úplně na hovno.
Zápasy jsou dnes zajímavé s výsledkovými výkyvy.
Přítomni jsou: Bříza, Luboš, Šedák, Virus, Šťéťa, Karel, Ozzy a Jindra.
Dneska hrajeme s Itálií na MS v hokeji, tak máme opět strach, aby jsme si rozumně sedli.
HOSPODA
S obavami vstupujeme do hospody. Luboš si radši ani nezapálil. Uvnitř skoro nikdo. Pohoda.
Trochu jsme se rozpili. Koukám, že já víc. Jistou dobu jedu na dvě piva a jeden lístek.Na jednu stranu je to výhoda - mám furt pivo, ale na druhou stranu furt piju a na takový kontinuální pití nejsem zařízenej. To bych za chvíli přestal komunikovat.
Obdivujeme Šámalovou (reportérku čt) jak se pohybuje v těch východních zemích a všude se domluví. Zajímalo by nás, kolika jazyky (jestli to vůbec jsou jazyky to kňourání) vlastně mluví. Údajně mluví třemi jazyky. Někdo má na to hlavu a hubu. Neumíme si představit, že bysme se učili čínsky nebo japonsky.
Ona maďarština či finština taky není zrovna k naučení. Jsou to ugrofinské jazyky a patří mezi ně i karelština ( karelská republika - Karjala).
https://www.hks.re/wiki/doku.php?id=o_jazyce
https://www.agenturapoznani.cz/userFiles/ugrofinske-jazyky.pdf
Tak žízeň se řekne : finsky - jano
maďarsky - szomjúság
japonsky - nodo ga kawaite
čínsky - Kou ke
pivovar : finsky - panimo
maďarsky - sörfözde
japonsky - jözöjo
čínsky - niangjiu chang
Z toho vyplívá, že nejlíp by nám měla jít finština.
A pokud se jedná o národy ...
https://www.slovanskakosile.cz/o-slovanskych-dejinach/
Je zajímavý, že vietnamci tvrdí, že jim připadáme všichni stejní. Nevím ,co maj s očima, ale větší rozdíly by snad nikde jinde nenašli. Za to u nich člověk neví, jestli je to dítě nebo dospělák... jistě poznáme jen ženskou. Asi.
Přicházím ze záchoda a jsem cítit kouřem.
"Venku je hrozně nahuleno," říkám Karlovi, "ještě že jsme vevnitř."
"Už aby zakázali venku kouřit... tak 30 metrů od hospody."
"No to řekni Lubošovi, " směje se Bříza.
"Radši ne, ten by mě už asi zabil."
Venca, sedící vedle mně, má obavu o manželku. Jela s ženskejma na Kladno a on neví, jestli už se vrátila; jestli má doma zatopit. Nevím. Aneta má dneska svátek a není doma, tak ani neví jestli bude oslava.
"Já, když mám svátek, tak jsem doma."
Šel zatopit.
Hokej skončil 8 : 0
22.42 - kde je Wilda?
Jedenáctá odbila a vidíme už Wila. Už od dveří se vzdává. Sedá si vedle mně a nezlobí.
Pomalu v každý vesnici maj pivovar, jen my nic. Furt tu stavěj samý baráky, ale pivovar? Docela nás to sere, že se ještě nenašel nikdo, kdo by ho založil. Mohli by jsme mu udělat reklamu na našich stolně tenisových dresech. Pivo by mohlo mít název Hýsek 12°.
Pá 24.5.
Trénovat jsme dnes museli potichu neb jsou volby a nechtěli jsme rušit komisi při jejich bohulibé práci. Občas tam byl ale větší kravál než u nás. Nejvíc se musel držet Jindra - řval tiše , pro sebe. Jsme tu v sestavě: Bříza, Luboš, Šedák, Karel, Šťéťa, Virus a Jindra.
Taburety nám nikdo nesebral. Naopak - přibyl nám tady stůl a židle. Teď to tu pěkně překáží. Musíme obnovit uchycení závěsů; na to ale potřebujeme štafličky... spíš štafle, a nejlepší má Bříza.
Nahoru jedeme šedovkou. Před příjezdem k šedivému domu, Martin otevírá vrata dálkovým ovládáním. Lubošovi otevírá vrátka manželka.
HOSPODA
V hospodě poloprázdno, přesto sedíme na vedlejšáku. Šťéťa vytáhnul elektronický obrázek příručky pro těsnopis. Strašný. Jak se tohle někdo může naučit?
Bavíme se o různých úrazech oka.
Krtek vypráví, jak mu na kole vlítla nějaká svině bodavá do brejlí. Než ji dostal ven, dala mu co proto ... oko oteklo a dva dny neviděl. Před nadcházející akcí Domažlice se nabízí otázka: jak si chránit obličej a přilehlé partie? Co si vzít? - plavecké brýle, včelařskou kuklu, závoj ( byli by jsme jak nevěsty; kolemjedoucí by si říkali: nevěsti jedou... ) máme obavy a to nevěstí nic dobrého.
Šťéťa nečekaně objednal rum. Jeho syn udělal maturitu a to je opravdu dobrý důvod.
Dostali jsme se, nějakými bočními kecy, ke konspiračním teoriím. Je spousta lidí, kteří se rýpou v určitých historických událostech a za každou cenu to musí publikovat a být zajímaví. O čem by měli taky furt točit? Třeba přistání na měsíci. Je nám fuk, jestli tam někdo přistál nebo ne, stejně tam nic není a předhánět se kdo tam první postaví hospodu? ...nebo zapíchne bilboard? ... máme jiný starosti - třeba, kdy pojedem konečně do Plzně.
Nebo cesta na Mars, to je docela dobrej výlet. My tam ale nepoletíme - cesta by trvala asi půl roku ( asi 60 mil. km) a to není nic pro nás. Není tam ani voda natož pivo.
Dost nahlas se bavíme o hluchotě, a kdo potřebuje naslouchátko, a kdo ho nenosí...
Také proběhla debata o vyšetření žaludku. Několik z nás s tím má nepříjemné zkušenosti a vzájemně si je sdělujeme. Ti, kdo je nemají je ani nechtějí. Od hadice do krku lehce přecházíme k hadici do zadku - kolonoskopii. Nejsou to bůhvíjak příjemné debaty, ale i ty do hospody patří.
A nikdy nevíte kam se debata pohne a jaká z toho vznikne legrace.