červen 2018

 V tomto měsíci jsem toho moc nenatrénoval a tím pádem ani nazaznamenal.

Zajímavá akce 2 hráčů týmu však proběhla - a ne ledajaká. Byl to cyklistický výlet na Chodsko, konkrétně do okolí Babylonu. Nazvali jsme ho Cyklo Beer Tour Chodsko.

Samozřejmě je z tohoto výletu záznam jak obrázkový, tak textový. Textové zprávy jsou hned dvě - jedna ode mně a druhá od Karla.

Pokud bude mít někdo zájem se podívat a zjistit, jak to probíhalo, zde je odkaz :

https://uloz.to/!Vqni2yb7YGpL/kola-domazlice-kompletni-zprava-zip

Uvádím menší ukázku.

Moje zpráva:

... Druhá horská prémie je tedy za námi a čeká nás sjezd do Tlumačova. Tady nás zase předjíždí část skupiny, co jsme je předjeli do kopce.

Karel jde pozdravit tetu.

"Pojďte dál," volá teta. Tak tedy jdeme. Přišli jsme akorát. Právě dodělává na kamnech vošouchy - bramboráky.

Vynikající.

Má taky koláč - něco mezi angreštem a rybízem, a dohromady se to ovoce nazývá josta.

 Vynikající.

 Kafe, které si Karel s Milanem dali s tetou, byla milá povinnost. Po hodince chtě nechtě, ale spíš chtě, vyrážíme směrem na Mrákov. Dostali jsme od tety tip na výborné uzeniny v masokombinátu v Mrákově a tak tam tedy vedou naše pláště. Nevíme, kde se přesně nachází, tak odhadujeme cestu. Musíme se zeptat... Do cesty nám přišla místní paní s malou holčičkou,která měla zlomenou ruku. Paní nás poslala do ... spodní ulice a holčička se chlubila, jak si zlomila ruku... a vůbec si chtěla povídat s cizími lidmi.V masokombinátu kupujeme na večer špekáčky. Voní jak prase. Na ochutnání tam ale měli spoustu dalších dobrot... Milanovi se například líbila tlačenka.

Další cíl je pivovar v Koutu na Šumavě a samozřejmě pivo.Pivovar jsme našli - v hrozném stavu - hospodu, kde by měli otevřeno ne.Dost nás to zklamalo a trochu nasralo.Nevíme kam dál.

Karlova reportáž:

... Do Mlýnečku je sjezd. Takže na nejvyšší bod dnešní etapy - Filipova hora - 633 m/nm., to bude asi pěkný brutal.

Je to brutal.

Po krátkém výjezdu po asfaltu a poté po pěkné lesní cestě se vše mění.

Stoupání je nekonečné.

Jedeme po bývalé asfaltce, ze které zbylo jen kamenivo frakce 32/64 mm. Přední kolo se boří a od zadních pneumatik odstřelují kameny.

Přichází druhá - nejtěžší - deprese. Začínám vzpomínat na film Synové hor. Mám před očima obraz -- vidím kolemjdoucí turisty, jak při krátké pietě, pokládají na naší mohylu povadlé luční kvítí .

Zdá se, že za zatáčkou se cesta mírně narovnává. Ano, je to tak. Jsme na vrcholu !

Nejsme.

Na Filipovu horu musíme ještě kousek do kopce. Přilbami se lehce dotýkáme oblaků, jsou dnes velmi nízko..Konečně vidíme stavení na dnešním nejvyšším bodu.

Tak už ! Začíná pro změnu pršet. I přes hrůzné počasí, je odtud krásný výhled - vidíme dokonce sousední vesnici ..Krátkým sjezdem přijíždíme z druhé strany na Pelechy. Z nebe padají nejsilnější konopníkovy provazy. Schováváme se do zděné autobusové čekárny. Jde do tuhého - přichází orkán Stalin..

Několik minut tma. Horror.

Sledování Studny je proti tomu Studio kamarád.